Přišla zahalena v hábitu strachu, bolesti a utrpení. S kosou v ruce, v které nosila vykoupení pro ochořelé lidi různými neduhy a nemocemi. Tato osoba nosí pod hrůzostrašnou tváří naději na nový život. V kose utrpení skrývá úlevu, pro nemocné a nikým nemilované a opuštěné osoby. Za čočkami zla v očích uhrančivých tkví pohled nového začátku. Začátku bez zužování nemocemi. Začátku bez bolesti. Začátku plného lásky. Začátku bez konce.
Za záclonou černou schované srdce plné dobroty a ochoty pomoci těm, co už mají zlého světa dost. Těm co už si se světem vykají. Těm, pro které je svět už jen točící se koule plná neznámých obličejů beze jmen.
Ona nemůže odejít ze světa, nikdo ji nespasí. Všichni se ji bojí a nenávidí. Hrďě musí zvednout hlavu, do dlaně vzít kosu a putovat světem, ve kterém ji nikdo nevítá a nemá rád.
Odešla až tehdy, když zavřela poslední oči člověka.