Pletu šálu posetou chvilkami štěstí, všívám do ní okamžiky radosti, chvilku pletu hladce, jindy obratce. Občas se moje já snaží a plete pečlivě, občas přenechávají ruce práci jehlám, s argumentem: však ono to nějak dopadne…
…a dojde bavlnka. Místo ní pletu cizí, hezčí, zajímavější, barevnější barvou. Nepletu. A však PLETEME naši společnou šálu, ke které jsme před tím přidali své dva již upletené kusy šál. Spojujeme ji v jednu , pleteme spolu a doufáme v podařenou dlouhou šálu s vyšívanými časy lásky.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
pěkné :) Thumb up
OdpovědětVymazatHlavně si přitom pletení té krásné šály nezaplést ruce. Eda
OdpovědětVymazat