středa 24. března 2010

Pitva vepřího oka aneb z Barči a Evči se stávají patoložky sadistky


Jednoho krásného školního odpoledne jsme měli na programu biologického praktika pitvání vepřího oka. Fajn. Jen při pomyšlení na to, že bych měla chytnout to oko do ruky, se mi obracel žaludek. Před hodinou jsme vytáhly s Barčou gumové rukavice a byly jsme jak malý děti. To nám najednou napuchaly záhadně ruce, to jsme je měly najendou hebké a to jsme mohly natahovat kůži, aniž by nás to bolelo. Ale přeci jen už šlo do tuhého. Nebylo zrovna 684164x příjemné vidět 20 očí v krabičce. A když jsem se dívala na to, jak praktikanta vzala do ruky oko a začala do něj bez milosti řezat a vytryskla z něj KOMOROVÁ VODA, udělalo se mi vážně špatně. A tak jsem tak nějak překecala mou dvojičku Barunku, aby se do toho pustila ona.
Koukla na mě a v tom pohledu měla napsáno, to snad nemyslíš vážně, já to nedám. A přesto jsme si vzaly NAŠE vepří oko, podotýkám i s řasami, do ruky jsme si vzaly ty vražedné nástroje - Já žiletku a Barča skalpel. Barča řízla, z oka vytekl ten černej humus a náramně se mi to zalíbilo.
Jednu chvilku to vypadalo, že se o to oko poperem. Takže jsme odřízly DUHOVKU, vytekl SKLIVEC s ČOČKOU a poté jsme tedy rozřízly i tu BĚLIMU a bylo to vážně super xD
Ještě dlouho jsme se v tom nimraly ani zdokumentovat jsme to nezapomněly, protože z největších strašpitlů se staly sadistky, které dokonce měly chuť tomu nebohému kusu prasete namalovat řasy řasenkou.

1 komentář: