Nejsem nic
a jsem ještě míň
Když ulehnu v lese pod stromy
a zahalí mě stín

Když cítím sílu větru,
a koruny stromů rostou
do nebes
a slunce mezi větvemi
kreslí na spadené jehličí
obrazec.

Pak připadám si ještě menší
než docela malý mravenec.

Protože mi chybí pokora.
Vždyt mocná je
Příroda!

Nejsem nic a jsem ještě míň, když ulehnu v lese pod stromy, když cítím sílu větru, když koruny strom rostou až do nebes, když slunce proniká mezi větvemi a kreslí obrazce na spadené jehličí a udusanou zem. Pak připadám si ještě menší. Než mravenec. Protože mi chybí pokora a úcta z přírody

* Nemůžu se rozhodnout, jestli je lepší báseň nebo próza. Tak tu nechám obojí